Klidně by se dalo říci, že člověk je voda a něco málo k tomu
Vždyť 91 % naší krve je voda, 70 % vody obsahují naše svaly, trávicí šťávy, vodu máme ve všech orgánech, náš mozek je tvořen z 90 % vodou, a i kosti jí obsahují celých 25 %.
Voda si námi proudí a tak vytváří potřebné prostředí pro všechny děje, které v našem těle probíhají. Všechny chemické reakce, jejichž výsledkem je, že chodíme, běháme, pijeme, jíme, dýcháme, myslíme či spíme, probíhají ve vodním prostředí. Těch reakcí, na nichž se voda v těle podílí, je prý více než sto tisíc. Voda přináší kyslík a živiny k buňkám a ona je také tím popelářem, který se postará, aby všechno smetí z buněk a našeho těla odešlo. Například pocením. A tím také pomáhá udržovat tělesnou teplotu. Spotřebuje se tak navíc tepelná energie, kterou tělo vytvořilo. Díky tomu se nepřehřejeme. Zvažte se večer před spaním a pak ráno. Ten rozdíl, to je vypařená voda - kůží. Asi 1kg. A kolik se jí asi musí vypařit přes den? Nebo si všimněte, kolik vody se vypaří v akváriu. A to nemá teplotu těla skoro 37°.
Každý doušek tekutiny, který polkneme, se dostane do žaludku. Pokud jsme předtím jedli, tekutina naředí trávicí šťávy a musí se protlačit skrze natrávenou šlichtu dále. Tím sebou strhává do střeva i část dosud nestrávené potravy. To bývá velmi často příčinou trávicích obtíží. Ve střevě se voda, obsažená v tekutině, vstřebá přes sliznici střeva do krve a tím se stává její součástí. Když tekutina obsahuje příliš mnoho přísad, jako cukry, barviva, apod., vstřebává se pomaleji. Tyto přísady jí do krve nepustí. Pak to vypadá, že i když máme pocit, že jsme vypili rybník, stále máme žízeň. Voda, které se podařilo projít až do krve, slouží jako prostředí pro chemické reakce. Málo vody v krvi chemické reakce brzdí.Voda v krvi slouží jako dopravní prostředek pro mnohé látky a podílí se na tvorbě správného prostředí uvnitř buněk. Pokud tedy krev nedostatkem vody houstne, živiny se nedostávají, kam patří. Klesá také srdeční výkon. Negativně je ovlivněna i činnost centrální nervové soustavy. Dehydratace bývá častým důvodem bolesti hlavy nebo nevolnosti a chronický nedostatek vody v těle přispívá k náchylnosti onemocnění nejrůznějšími civilizačními chorobami. Nedostatek vody vede k tomu, že tělo začne s vodou šetřit. V dospělosti to může vést např. ke tvorbě kamenů nebo častým zánětům močových cest. To, co vypijeme, se stává naším vnitřním prostředím, a proto je tak důležité to, co a kolik toho vypijeme.
Bez jídla jsme schopni přežít 2 měsíce, bez vody jen 2 – 4 dny, proto máme proti nedostatku vody vybudován ochranný systém, jehož čidla jsou rozmístěna po celém těle. Jsou to malé laboratoře, v nichž neustále probíhá rozbor naší krve a tekutiny v buňkách (cytoplazma). Jakmile zjistí, že je v těle vody nedostatek, odešlou zprávu do mozku a ten spustí poplach – dostaneme žízeň. No a my se až pak, možná, začneme shánět po něčem k pití...
Pít je potřeba průběžně, než se o slovo přihlásí žízeň, která již znamená pro naše tělo stres.
Potřebu tekutin zvyšuje horko, vlhko, sport, horečka, průjmy nebo třeba i suchý vzduch v místnosti. Při ztrátách vody dochází také k úbytku minerálních látek. Spolu s potem odchází hlavně sodík. Močí se vylučuje převážně draslík. Proto není potřeba se obávat minerálů (pokud jsou organické) ve vodě. Vždyť v potravinách jsou obsaženy čím dále tím méně.
Nejdůležitější je udělat si návyk = dobrý zvyk:
Vypijte denně minimálně 2 – 3 litry tekutin.
Při sportu nebo v horkém počasí pijte určitě více.
Nejvhodnější je voda. Kvalitní a čistá.
(Sice to trvalo, ale jeden takový pramen jsem objevila.)
Kávu, černý čaj a alkohol do pitného režimu započítejte jako mínus, způsobují odvodnění.
Pitný režim můžete neslazeným zeleným čajem či džusy jen doplnit.
Vyhýbejte se různým limonádám s obsahem cukru.
Mléko a kakao jsou výživa, ne nápoj.
Studenou vodu musí tělo nejdříve ohřát a tím ztrácí spoustu energie. Proto je například v Číně v oblibě pití teplé vody.
Nečekejte, až budete mít žízeň, pijte v průběhu celého dne, odpoledne a večer to nedoženete.
A pokud "nemáte vůbec potřebu" pít, je to právě známka překyselení...
Ztráta vody v těle vyjádřená poklesem hmotnosti o 2%
znamená pokles výkonnosti o 20% !
Autor článku Irena Kalkušová, www.zdravi-m.estranky.cz/
Článek je zařazen v oddíle : K pramenu živé vody
Zaujal vás tento článek? Kliknutím na níže uvedené tlačítko jej můžete přidat na svůj profil na Facebook, doporučit jej svým známým e-mailem, popřípadě přidat k oblíbeným položkám ve vašem prohlížeči.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
